Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


stirling

Jak velký je faktoriál?

Faktoriál n! přirozeného čísla n je funkce, kterou jsme poznali v kombinatorice jako počet všech permutací n–prvkové množiny. Setkat se s ním však lze v celé řadě odvětví matematiky.

Roste velmi rychle

Při výkladu jsme si ukázali, že funkce faktoriál se vzůstajícím n velmi rychle roste, vždyť například:

5! = 120
10! = 3 628 800
15! = 1 307 674 368 000
20! = 2 432 902 008 176 640 000

Možná jste zkoušeli počítat faktoriály i na běžné kapesní kalkulačce a došli jste k až číslu 69. Pro 70 a větší hodnoty hlásí většina kalkulaček chybu výpočtu. Je to dáno tím, že hodnota 70! je větší než 10100, což je maximální rozsah pro zobrazení na displeji.

Kolik tedy je např. 100!, 1000! nebo třebas 1 000 000! ? Samozřejmě můžeme mezi sebou postupně násobit sto, tisíc či milión čísel, což by nebylo příliš příjemné cvičení v elementární aritmetice, ale pomocí počítače je to docela dobře představitelná úloha. Např. zápis hodnoty 100! má v desítkové soustavě 158 číslic, zápis 1000! číslic 2568 a pro faktoriál miliónu bychom potřebovali již 5 565 709 číslic.

Jak rychle?

Pro naprostou většinu možných použití nám stačí vědět, že 100! ≈ 9,3326215444.10157. Nepotřebujeme tedy znát přesnou hodnotu, ale pouze rozumně přesný odhad. Přirozeně se tedy nabízí otázka, zda existuje spolehlivá možnost takový odhad získat.

Chování funkce faktoriál podrobně studovala již řada matematiků, kteří přinesli i odpověď (či odpovědi) na naši otázku. I gymnazista může sledovat alespoň první kroky v jejich úvahách.

Nejprve zhruba

Vzpomeneme si na vzorec pro logaritmus součinu1)

log(a.b) = log a + log b

a použijeme ho na faktoriál jako součin všech přirozených čísel až do n. Navíc si uvědomíme, že matematici mají přirozeně nejraději přirozené logaritmy (tj. takové, jejichž základem je Eulerova konstanta e). Dostaneme tedy

ln(n!) = ln(1.2. … .n) = ln 1 + ln 2 + … + ln n

První odhad logaritmu faktoriáluSoučet na pravé straně si představíme jako celkovou plochu obdélníků (S) s jednotkovou šířkou a výškou rovnou postupně ln 1, ln 2 až ln n, které vhodným způsobem zakreslíme do grafu funkce f(x) = ln x (viz obrázek). Nyní vidíme, že pokud se nám podaří nějakým způsobem určit plochu pod grafem logaritmické funkce v rozsahu od 1 do n, máme první odhad pro logaritmus faktoriálu.

Žáci, kteří v maturitním ročníku navštěvují seminář z matematiky se naučí2), že přesně k tomuto účelu slouží určitý integrál. Logaritmus patří mezi elementární funkce3), které umíme snadno integrovat4). Učiníme-li tak v mezích od 1 do n, dostaneme ln(n!) = Sn.ln n – n + 1. Po odlogaritmování už máme první odhad pro faktoriál n ve tvaru

První odhad faktoriálu

V každém případě již tento výsledek nám dává představu o rychlosti růstu funkce faktoriál. Pro dostatečně velká n vždy převáží nad libovolnou mocninnou či exponenciální funkcí.

Vylepšujeme odhad

Zpřesnění odhadu logaritmu faktoriáluPohledem na výše uvedený obrázek zjistíme, že velmi přímočaře dokážeme náš prvotní odhad ještě zpřesnit.

Části obdélníků ležící nad grafem funkce f(x) = ln x (což je právě to, o co jsme se při prvním odhadu „ošidili“) lze poměrně věrně aproximovat pomocí trojúhelníků (vyznačeny modře). Naložíme s nimi podle obrázku—vyrovnáme-li je nad sebe (viz nachová barva), vejdou se do obdélníka s šířkou rovnou jedné a výškou ln n. Jejich celková plocha je rovna 1/2.ln n. Zpřesněný odhad pak má tvar Sn.ln n – n + 1/2.ln n + 1. Znovu obě strany odlogaritmujeme a získáme upřesněný odhad

První upřesnění odhadu faktoriálu

I z přiložených obrázků je zřejmé, že první aproximace poskytuje dolní odhad, právě popsané zpřesnění poskytne hodnotu mírně větší než je přesná.

Stirlingův vzorec

Sledování dalších kroků se s běžnými středoškolskými znalostmi stává již obtížnější5). Skotský matematik James Stirling dokázal upřesnit odhad do dnes široce používaného tvaru

Stirlingův vzorec

který se obyčejně nazývá Stirlingovým vzorcem. Řada historiků přírodních věd považuje jeho odvození za jeden z nejvýznačnějších počinů matematiky 18. století.

A dál a přesněji ...

Pokud by přesnost Stirlingova vzorce nebyla pro nějaký účel dostatečná, byla odvozena nekonečná řada korekčních členů. Při zahrnutí několika prvních z nich dostáváme pro odhad faktoriálu Stirlingova řada Existují i alternativní vyjádření odhadu, některá z nich zvláště vhodná např. pro použití v počítačových programech apod.

Porovnání

Abychom viděli a mohli posoudit, jak přesné jednotlivé aproximace jsou, vypočetla jsem několik hodnot a umístila je do tabulky. Pro snazší porovnání jsem všechna čísla uvedla v exponenciálním tvaru s mantisou zaokrouhlenou na 6 desetinných míst.

n n! 1. odhad 2. odhad Stirlingův vzorec Stirlingova řada
5 1,200000.102 5,723637.101 1,279844.102 1,180192.102 1,200000.102
10 3,628800.106 1,234098.106 3,902561.106 3,598696.106 3,628800.106
15 1,307674.1012 3,641213.1011 1,410236.1012 1,300431.1012 1,307674.1012
20 2,432902.1018 5,874958.1017 2,627361.1018 2,422787.1018 2,432902.1018
100 9,332622.10157 1,011221.10157 1,011221.10158 9,324848.10157 9,332622.10157

Dá se říci, že již první odhad zhruba postihuje chování faktoriálu. Druhý odhad je výrazným zpresněním a Stirlingův vzorec již pro n větší než 10 poskytuje chybu aproximace menší než 1%, přičemž pro rostoucí n tato chyba nadále klesá. Aproximace uvedenou částí Stirlingovy řady je v zadaném oboru a rozsahu přesnosti nerozlišitelná od n!.

Literatura

  • Podivuhodné křivky, počítání králíků a jiná matematická dobrodružství, Keith Ball, Argo/Dokořán (2011)
  • Umění programování, díl 1. Základní algoritmy, D. E. Knuth, Computer press (2008)
1)
Vztah platí pro libovolný platný základ logaritmů.
2)
Ostatní žádám, aby mi to uvěřili.
3)
Zde konečně vidíme, proč bylo výhodné použít právě přirozené logaritmy.
4)
ln x si napíšeme jako 1.ln x a integrujeme per partes.
5)
Případné zájemce bych odkázala v první řadě na knihu K. Balla.
stirling.txt · Poslední úprava: 25.07.2017 08:06 autor: Ivana Stefanová

Donate Powered by PHP Valid HTML5 Valid CSS Driven by DokuWiki