Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


fyzika

Výuka fyziky

„Pokud chcete proniknout k samému srdci fyziky, nechte se nejprve zasvětit do tajů poezie.“ — Friedrich Schlegel

Vyučování předmětu fyzika (v rozvrzích a dalších dokumentech jej obyčejně naleznete pod zkratkou FY, případně laboratorní cvičení pod zkratkou CFY) se řídí společně se všemi dalšími předměty schváleným školním vzdělávacím programem (ŠVP). Tento závazný dokument určuje počet vyučovacích hodin v každém ročníku i jejich náplň (tedy rozsah učiva, který by si žáci během školního roku měli osvojit).

Fyzika

Fyzika je povinným předmětem ve všech ročnících čtyřletého i šestiletého studia. Pro žáky s hlubším zájmem o fyziku a technické obory je na našem gymnáziu v posledních dvou ročnících studia zařazen také volitelný předmět seminář z fyziky, který v současnosti vyučuje ředitel Mgr. Petr Lintner.

V následující tabulce jsou pro každou třídu, kde vyučuji fyziku, uvedeny dva odkazy na další stránky.

  1. První odkazovaná stránka obsahuje jednak osnovu výuky (která je vlastně výtahem z ŠVP), jednak seznam používaných učebnic a dalších pomůcek, jako jsou tabulky, sbírky úloh a další literatura (i v elektronické podobě) k probíraným tématům.
  2. Obsah druhé stránky se bude v průběhu školního roku postupně plnit aktuálními informacemi týkajícími se výuky fyziky v dané třídě. Jejich rozsah a charakter se může do značné míry přizpůsobit vašim potřebám a požadavkům.

Ve školním roce 2023/2024 vyučuji fyziku v těchto třídách: 3.A, 4.A a 6.B.

Třída Osnovy a učebnice Aktuality
3.A zde zde
4.A zde zde
6.B zde zde

Při laboratorních pracech, laboratorních cvičení i při demonstračních pokusech v rámci běžné výuky žáci přijdou do styku s některými pomůckami, které si možná zaslouží stručný popis. Předně je to souprava firmy Pasco pro fyzikální experimenty s připojením snímačů různých veličin na počítač, připraveno je i pár vět o některých dalších přístrojích.

Fyzikální olympiáda

Fyzikální olympiáda (FO) je každoročně pořádaná soutěž, která si klade za cíl získat žáky pro hlubší studium fyziky a souvisejících technických oborů, Logo fyzikální olympiády vyhledávat talentované žáky a pomoci jim rozvíjet své vědomosti a znalosti v této oblasti. Soutěž je celostátně řízena Ústřední komisí FO a je pořádána pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF). Na odborném zajištění se podílejí i další fyzikální pracoviště, většinou katedry fyziky vysokých škol.

Účastníci soutěží v řešení teoretických i praktických úloh z různých oblastí fyziky. Věkově jsou soutěžící rozděleni do kategorií, takže je zohledněno množství probrané látky i další (hlavně matematické) možnosti účastníků.

Vstupem do soutěže je účast ve domácím kole, kde žáci samostatně řeší zadané teoretické úlohy a vypracujují jednu experimentální úlohu (podmínky k tomu jim případně pomůže zajistit vyučující). Úspěšní řešitelé pak postupují do dalších kol soutěže organizovaných na okresní a krajské úrovni. Nejlepší soutěžící kategorie A (maturitní ročníky) mají právo účastnit se celostátního kola FO.

Na oficiálních stránkách FO naleznete jednak všeobecné informace, ale i zadání a řešení úloh předchozích ročníků stejně tak jako množství dalšího studijního materiálu.

Zde naleznete informace k aktuálnímu ročníku FO a jeho organizaci na naší škole (včetně zadání úloh, pokynů pro vypracování a důležitých termínů).

Vzhledem k tomu, že i žáci našeho gymnázia dosáhli během posledních let několika úspěchů na krajské a dokonce i celostátní úrovni, budu velice ráda, pokud se rozhodnete zúčastnit se soutěže a pokusíte se na tyto pěkné výsledky navázat.

Jaderná maturita

Naše gymnázium je jednou z partnerských škol Skupiny ČEZ. Logo Skupiny ČEZV rámci své dlouhodobé strategie investuje tato společnost do podpory vzdělávání v technických oborech. Jednou z konkrétních akcí tohoto programu je pravidelné pořádání Jaderné maturity, což je třídenní stáž pro studenty zakončená vědomostní soutěží o jaderné energetice a technickém a fyzikálním řešení jaderné elektrárny.

Stáže se konají v závěru školního roku (postupně v několika termínech obvykle v dubnu až červnu) v nedaleké JE Temelín a na Moravě v JE Dukovany. Z naší školy se jí každoročně účastní několik vybraných žáků 3. ročníku čtyřletého studia a kvinty studia šestiletého. Při výběru jsou zohledňovány jednak studijní výsledky, jednak zájem o fyziku a technické obory. Můžete si přečíst krátké reportáže i s obrazovým doprovodem z několika posledních ročníků.

Účastníci načerpají poměrně důkladné znalosti o fungování jaderné elektrárny, pravidelně mají možnost osobně se setkat a diskutovat s uznávanou odbornicí Danou Drábovou a pro některé to může být první krůček k prestižní kariéře ve společnosti ČEZ.

V roce 2020 byly z epidemiologických důvodů uzavřeny školy a výuka probíhala distančně. Proto ani jaderná maturita neproběhla standardním způsobem, ale materiály pro virtuální jadernou maturitu byly uvolněny k obecnému použití:

Dosti podrobně se seznámit s činností jaderné elektrárny je možné pomocí velmi hezky zpracované interaktivní aplikace Jaderné elektrárny 3D. Jedná se o propracovaný 3D model jaderné elektrárny Temelín (zmíněny jsou i odlišnosti a parametry JE Dukovany), který lze procházet a získávat informace o činnosti a úloze jednotlivých komponent.

Zájemcům o technické obory a fyziku bych doporučila celý vzdělávací a informační portál Svět energie s množstvím materiálů z různých oborů fyziky.

Elektronické zdroje

Internet a webové technologie se nepochybně stávají nejvýznamnějších informačním zdrojem moderní doby. Platí to i pro fyziku a související obory. Obejmout šíři dostupných pramenů na internetu je pro jednotlivce stěží představitelný úkol, i pokud se omezí pouze na materiály v českém jazyce. Přesto níže uvádím na základě osobních zkušeností několik odkazů.

Doplňková literatura

Fyzika pod svá křídla zahrnuje velké množství oborů. Přesto asi není překvapivé, že největší pozornosti se těší oblasti, které ženou věci do extrému—zkoumání hmoty na nejelementárnější úrovni, teorie sjednocení základních interakcí, chování hmoty a prostoru při rychlostech blízkých rychlosti světla, černé díry, problematika vzniku vesmíru při „velkém třesku“ a jeho budoucnost atd. Samozřejmě právě těmto oblastem se nejvíce věnují i autoři populárně naučné literatury s fyzikální tematikou. Některé knihy svou úrovní přístupné středoškolákům jsou uvedeny níže.

  • Kvantový moment, Robert P. Crease a Alfred S. Goldhaber, Argo/Dokořán (2018)
    Jak nás Planck, Bohr, Einstein a Heisenberg naučili milovat neurčitost aneb další populární sonda k základům kvantové mechaniky.
  • Vesmír jako na dlani, Christophe Galfard, Argo/Dokořán (2016)
    Zasvěcený, ale populárně podaný průvodce na cestu od nejjemnější struktury hmoty po veškerý vesmír, od velkého třesku po nejvzdálenější budoucnost.
  • Vesmírné blues, Janna Levinová, Paseka (2016)
    Objev gravitačních vln byl asi nejkrásnější dárek ke stému výročí obecné teorie relativity. O tom, jak se to všechno seběhlo, je právě tato kniha.
  • Neobyčejná teorie světla a látky, Richard P. Feynman, Aurora (2014)
    Ani po 30 letech neztratilo toto dílko geniálního fyzika nic ze své svěžesti a hodnoty, stále může dobře posloužit jako motivační úvod do kvantové mechaniky a ještě o kus dále.
  • Částice na konci vesmíru, Sean Carrol, Argo/Dokořán (2014)
    Cesta vedoucí k objevu Higgsova bosonu na urychlovači LHC a co to může znamenat.
  • Elegantní vesmír, Brian Green, Paseka (2014)
    Další aktualizace již dvě desetiletí populární knihy o hledání teorie všeho.
  • Válka o černé díry, Leonard Susskind, Argo/Dokořán/Paseka (2013)
    K čemu vedl dvě desetiletí trvající spor autora s Stephenem Hawkingem.
  • Proč platí E=mc2?, Brian Cox a Jeff Forshaw, Argo/Dokořán (2013)
    Všichni tuto rovnici někdy viděli, všichni znají i jejího autora, zdaleka ne všichni však ví, co znamená.
  • Osudová přitažlivost gravitace, Mitchell Begelman, Martin Rees, Argo/Dokořán (2013)
    Projevy jedné ze základních sil ve vesmíru, zvláště pak v extrémních případech jako jsou neutronové hvězdy a černé díry.
  • Čtyřprocentní vesmír, Richard Panek, Argo/Dokořán (2012)
    Co jsou „temná“ hmota a „temná“ energie, které tvoří většinu našeho vesmíru?
  • Nové teorie všeho, John D. Barrow, Argo/Dokořán (2008)
    Hledání všeobjímající fyzikální teorie jako Svatý grál moderní fyziky.
  • Stručná historie času, Stephen Hawking, Argo/Dokořán (2007)
    Nejnovější český překlad aktualizovaného světového bestselleru uznávaného oxfordského vědce a popularizátora. Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje?
  • Nový kvantový vesmír, Tony Hey a Patrick Walters, Argo/Dokořán (2005)
    Poutavý a zasvěcený úvod do jedné z nejvlivnějších teorií 20. století určený laikům a založený na příkladech z každodenního života.
  • Konstanty přírody, John D. Barrow, Paseka (2005)
    Proč mají základní fyzikální konstanty právě hodnoty, které měříme? Co by se stalo, kdyby se změnily?

Fyzika a příbuzné obory přinášejí denně nové výsledky a objevy. Zprávy o některých z nich se občas objevují i na stránkách běžných periodik. Systematicky se této oblasti věnují např. v časopise Scientific American, články s fyzikální tematikou se pravidelně objevují i v National Geographic (oba časopisy nyní vycházejí i v české variantě).

fyzika.txt · Poslední úprava: 10.09.2023 10:40 autor: Ivana Stefanová

Donate Powered by PHP Valid HTML5 Valid CSS Driven by DokuWiki